Co je to muzikoterapie

Muzikoterapie je jedna z cest vedoucích k sobě samému. Zvuk, tón, hlas a jejich vibrace jsou blízké každému. Hudbu i zvuky vnímáme nejen sluchem, ale celým tělem. Zvukové vibrace lze zjistit například, když hrajete na tibetskou mísu. Ta se rozvibruje natolik, že v dlani cítíte brnění a je-li v misce voda, vypadá to, jako když vaří. Voda skáče a tančí a líbí se jí to.

Uvědomíme-li si, že lidské tělo je z velké části voda, v každém okamžiku voda v našich buňkách přijímá informace ze svého okolí. Proto je důležité, jakými zvuky a hudbou se obklopíme.

Pokud působí některé zvuky po určitou dobu, mají schopnost měnit uskupení buněk. Původní přírodní nástroje a také současné nástroje s přirozeným laděním(smyčce, pozoun, zpěv) a zvuky přírody jsou na stejných vlnových délkách jako lidské tělo a proto jejich působením dochází k harmonizaci.

Muzikofiletika je podpůrná disciplina, která používá metody, techniky a postupy muzikoterapie pro účely podpory výchovně-vzdělávacího procesu.

Nástroje, které používám: djembé(africký buben), koncovka, dvojačka(flétničky), tibetské mísy, didgeridoo(australský dechový domorodý nástroj), brumle, ústní harfa, kartálky a různá chrastítka.

Více o muzikoterapii na stránkách PaedDr.Lubomíra Holzera a Svatavy Drličkové